[Anketa] Horor ve vzduchu aneb měli jste někdy nahnáno?
Čaute
při posledním letu, kdy si s letadlem opravdu hrál vítr mne napadlo, že už jsem opravdu zažil hodně ve vzduchu, ale nikdy to nebylo tak, abych se začal opravdu bát.
Jednou se nám odlepilo od země 777 z Dubaje opravdu na poslední chvíli a dokonce jsem si byl jist, že se mu fakt nechtěla odlepit prdel.
Přelet Kuala Lumpur > Phuket byl večer v bouřce taky velice výživný ( Lidi opravdu vzdychali a pár žen i bulelo ...)
Před Singapurem jsme asi hodinu kroužili nad městem a to už bylo taky docela prapodivné ( ale prostě byl air traffic )
atd atd
Ale jinak nic extrémního,
JAK JSTE NA TOM VY ???
Turbulence ve vzduchu mi nejak extra nevadi, pouze jednou jsem byl trochu nervozni, ale az pote, co bylo po vsem 
V unoru 2014, pri letu z AMS do VIE jsme v mracich naletavali na letiste VIE, bylo houby co videt a kdyz uz jsme mysleli, ze kazdou chvili dosedneme, najednou motory na plny vykon, oprelo nas do sedacek a slo se nahoru. Udelalo se kolo a napodruhe vse v poradku. Nikdo z kokpitu nic nehlasil a my dodnes netusime o co slo 
Ale jinak pohoda, letadla jsou stale ty nejbezpecnejsi dopravni prostredky.
Ja mam nahnane vzdy ked letim:).
Mini turbulencie a uz zvieram sedacku.
A to som niekedy miloval lietanie, hlavne vzlet bol super.
Ani neviem cim to je, ale proste som po jednom lete z egypta zacal bat, cetou tam som si to este uzival, a pritom sa na tom lete fakt nic nestalo.
Co sa tyka konkretnych zazitkov tak som letel z pariza par dni po utokoch do viedne, cely let super, klesli sme nad vieden, a take turbulencie som este nezazil, hadzalo s nami tak ze jedna baba povedala ze radsej mohla zomriet v perizi:)
no hej, klasicky go-around, tiez pri pristavani v Nice pocas burky som zazil. Mozno nejaky poryv vetra, ktovie.
Ale co som cital, je to celkom ojedinele, 1-3 na 1000 pristati. Takze vela ludi co aj casto cestuju to nemusi nikdy zazit.
Napadají mě dva případy:
Jednou totálně neoprávněně, jen při přistávání v Nice, probudila jsem se a zrovna se přistávalo, ale neviděla jsem ranvej, jen pevninu někde v dáli a rychle se přibližující hladinu moře. No fuj.
Pak jednou vedle mě seděl nějakej chlapík, co si četl knížku v arabštině, svíral korálky a hodinky, byl hrozně nervózní a hrozně se potil. Tak to jsem se fakt bála. Naštěstí taky neoprávněně, asi byl jen chudák nervózní z drobnýho zpoždění
Jinak jsem měla asi štěstí na turbulence, párkrát to házelo víc, ale žádný drama.
Nedávno B737 se nám vůbec nezvedal. Odlepil se až ke konci ranveje, měl jsem tep asi 250 a hned začal vzpomínat jestli jsem slyšel vysouvání klapek. Nakonec se pozvolna vznesl, asi o nic nešlo, ale člověka to vyděsí když je něco zásadně jinak než je zvyklý 
Létání beru jako nutné zlo, mám určitě přes 100 letů a mám pocit že se čím dál víc bojím.
Já vzal známé na dovču do Řecka, letěli jsme s Air Serbia s ATRkem z Bělehradu do Prahy, prolétávali jsme nějakou brutální oblačností, neuvěřitelné vzdušné propady, házelo to s námi fakt brutálně. Nejhorší pocit ovšem nastal v okamžiku, kdy se z kokpitu se ozvalo velmi ostře: "Cabin crew, sit down!!!"
Od té doby nechtějí děti mých známých letět letadlem 
Ono, na žiadnej pravidelnej linke asi nie, aj keď cestou z Ekvádoru sme raz mali turbulencie solídne.
Zažil som ale v malom 6 či 7 miestnom lietadle prepad o x metrov, žalúdok niekde v krku, nič moc no 
A ešte jedna situácia, aj keď vzhľadom na kontext trochu offtopic, ale na paraglide ešte počas výcviku, nemal som poriadne odhad a bál som sa snáď všetkého 
Já se během letů bojím aktivně, takže o dramatický zážitky nemám nouzi, ale párkrát to objektivně bylo divný.
Nejvíc asi jednou z Kodaně do Mnichova. Čistá obloha, dole ani mráček, najednou turbulence a hned jak pilot ohlásil, ať si letušky sednou, propadli jsme se o...těžko říct o kolik, ale nikdy jsem to předtím nezažila. Zlomek vteřiny ve stavu beztíže. Držela jsem zrovna kelímek s colou, která zůstala viset ve vzduchu a pak dopadla na klín paní vedle. Hrobový ticho až na jedno dítě, co se rozbrečelo. Za chvíli ze dveří vyběhl pilot nebo kopilot a šel něco řešit na záď. Asi se zranila letuška, protože při přistání na nás čekala sanitka.
No a pak jednou v narvaný A380 z Bombaje do Dubaje zkolaboval člověk v řadě přede mnou. Nějak se sesunul v sedačce a stevardi se ho chvíli marně pokoušeli probrat. Pak přiběhli s kyslíkovou bombou a dali mu dýchat. To naštěstí zabralo. Nesouviselo to sice přímo s letem, ale byla to ošklivá situace.
I go around už jednou byl a to mám sotva devadesát letů:)
Som necakal ze sa tolko ludi z cestovatelov boji lietat. Hned je to lepsi pocit ze nie som sam:)
Inak bolo by fajn pridat anketu ohladom strachu z lietania, celkom by ma to zaujimalo:)
Z litani strach nemam, zatim jsem zadnou neobvyklou situaci nezazil, ale od doby co jsem zacal delat skydiving (cca 3/4 roku), tak mam u vzletu turistickych letu stale divny pocit ze nemam padak, helmu atp. a ano, vim, ze u dopravnich letadel by mi to vsechno asi bylo k nicemu
Tak ja jsem docela horor zazil a stacilo - pri letu s csa se porouchalo pretlakovani - bylo to uplne nahore - najednou strasna bolest v usich - koukal jsem kolem sebe a vetsina lidi se drzela za hlavu - za chvilku hlasili ze musime rychle klesat na nejaky lepsi tlaK - nekolika lidem tekla z nosu a usi krev - me samozrejme take - v celem letadle bylo zvlastni neprirozene ticho - kazdy mel nahnano a cekal jak to dopadne - letusky byly strasne neprijemne a nevedely co delat - pak letadlo muselo v nizke hladine vyletat s otevrenym podvozkem palivo - letadlo se celou dobu klepalo jak pri zemetreseni - od te doby spatme slysim a letani je pro me za trest - zadne odskodneni od csa se nekonalo - proste radeji bych dnes cestoval vlakem nez tim nesmyslem ve vzduchu - manzelka si vzdy letadlo uzivala dnes tri dny pred kazdym letem je v takovem stresu ze by radeji nezila
Tak já létání miluju se vším, co k němu patří - od příjezdu na letiště, přes šrumec tam, duty free až samotný let, ale jednou jedinkrát jsem měla opravdu nahnáno a bála se jak malá... Byl to večerní srpnový let BA z Londýna do Prahy a letní (pěkná) bouřka nad Prahou udělala své. Po několika slušných turbulencích ve vzduchu se pilot snažil přistát, letadlo sebou házelo nejen nahoru a dolů, ale i ze strany na stranu, velká část pasažérů křičela a část zvracela... Já byla těsně na hraně té druhé a bojovala se svým žaludkem a strachem dohromady... I můj jindy výřečný vtipálek kolega seděl mlčky zapřeně s rukama opřenýma o přední sedačku a ani nedutal. Pilot se pokusil několikrát přistát, ani jeden pokus však nebyl úspěšný a byli jsme odkloněni do Vídně. Tam jsme čekali hodinu v letadle a technici ho kontrolovali. Pilot promluvil ke všem pasažérům, že se omlouvá za nouzové přistání ve Vídni, ale že letadlo bylo na svých "aircraft limits" a nebylo možné bezpečné přistání. Nejen letušky, ale i on sám pak procházeli celé letadlo a jednoho po druhém se ptali, zda jsme v pořádku... Nakonec pravděpodobně usoudili, že zpáteční let z Vídně do Prahy opravdu není možný, dostali jsme ubytování v super 4* hotelu v centru Vídně a do Prahy jsme letěli už bez turbulencí druhý den 
Ja sem jednou zazil epicke turbulence po ceste z LGA do Chicaga, dokonce strachy kricela i jedna letuska Ja sem mel teda spis problem s tim, ze jsem potreboval nutne vypustit tekutiny a fasten seatbelt svitil asi 30min v kuse..
Pak sem zazil jeden hororovy odlet z Ibizy (silny vitr do kridla ), nicmene cesta v patek z Prahy do Brna po D1 autem me dokaze vystresovat 100x vic nez ten nejstrasnejsi let
mam za sebou tak 200 letu a nikdy jsem nezazil vetsi vzruso. Go around ani jeden, turbulence vzdy relativne slabe, nejsilnejsi asi nedavno nad Prahou - propad letadla o cca par desitek metru, relativne uz velmi nizko pristavaci draze, byl trochu necekany, nicmene pristani probehlo naprosto hladce, pilot dosedl natvrdo a naprosto perfektne. Jednou jsme nad Cinou proleteli dost prisnou bourkou - mam pocit, ze nas zasahl blesk, ale opet, defacto to s letadlem neudelalo nic. Ale podivana to byla uchvatna, vsude kolem vyboje a blesky . Takze za me nejhorsi zazitek byl asi let s Ryanem, kdyz letadlo stoupalo a ozyval se zvlastni zvuk, jako kdyz jedete na trojku 120km/h . To mi prislo docela zvlastni, jinak musim zatukat, ale jsem naprosto bez zazitku v tomto smeru.
Prvni start v A340-600, nejspíš naložené hodně blízko MTOW. To ve me hrklo. Vůbec se tomu nechtělo nahoru 
Tak to je hustý téma na cestovatelskym portále jinak za me taky zatím nic, male turbulence nepocitam. Spis by me zajímal třeba Dave....ten ma nalétáno. Člověk by se pomalu zacal bát, když to tady tak cte.
Odesláno z mého Lenovo A6000 pomocí Tapatalk
Já zažívám spíše horrory při cestách na letiště, jelikož obecně nestíhám..
V Miláně nám nepřála MHD a museli jsme běžet asi 10 minut na vlak, kde jsme jen přeskočili turniket a jeli na černocha, neboť sotva co jsme naskočili se dveře zavřely. Kdybychom nestihli vlak, uletí nám letadlo do AUH a následně SEZ.
No a naposledy včera, kdy jsme 1 hodinu popojížděli sotva 5 kilometrů v Istanbulu, naštěstí vše v pohodě a hodinu a čtvrt před odletem jsme dojeli na letiště.
Jinak co se týče samotných letů, tak jako cestující i za své éry letušky jsem nezažil žádnou vážnou situaci, max kdy jsme museli vzkřísit ženskou při předýchání.
Nagoya -> Helsinky tak 2 roky zpet... vracim se ze zachoda, sedam, zapinam pas... 5 min na to turbulence... 10 zranenych... nejaky zlomeny zebra... jinak let fajn.-)
Dubai -> Manila priblizovani k letisti za bourky mezi kopci... No hnus... ty kopce byly tak blizko, ze sem i chvilema veril, ze se jich muzu dotknout... stahl jsem okynko a hned mi bylo fajn.-)
Tak snad jsem si to nejhorsi uz vybral a od ted uz jen lety na pohodu
no tych "ledva" dobehnuti na gate uz bolo...
naposledy z Berlina, kde na SXF vynechal vlak (a kombinacia S- a U- bahn by to nestihala) a tak sme museli ist taxikom z Alexanderplatz cez cely Berlin a vsade same cervene.. Na letisko sme dobehli 35 minut pred odletom, nastastie som si spomenul na mail od Ryanairu a nove kontroly v Terminale C, takze tam nastastie nikto nebol a na gate sme dosprintovali asi tak 2 minuty pred zatvorenim.
Takisto ani Bergamo nesklamalo, ako pani sme prisli z Orio Center cca 50 minut pred odletom (vsak male letisko, online checkin..aky problem) a tam na kontrole otvorene 2 rontgeny a asi tak 300 ludi... no prvykrat v zivote sme podliezali
Ale asi najviac by ma mrzel zmeskany odlet z Hanoja do Sanghaju, na dialnici rano strasna zapcha a teda uz aj Last Call s mojim menom ked som este cakal na pasovke .. ale stihlo sa.
Já zatím moc nalétáno nemám a vše bylo v pohodě. Ale pro mamku byl infarktový zážitek, když jsme ji kdysi po dvou letech přemlouvání přemluvili na vyhlídkový let nad naším městem, celá rodina jsme nasedli do letadýlka, mamka vystresovaná, protože má panickou hrůzu z letadel a létání a ono nenastartovalo. Následující hodinu jsme seděli v letadle a pilot s ještě někým se vrtali v motoru a následně nám řekli, že si máme přesednout do vedlejšího letadýlka. Docela jsme koukali, že mamka celkem bez remcání přesedla, a pak už bylo všechno v pohodě. Jen taťka měl celou rozmačkanou ruku.
Mno, my jsme měli jednu zajímavou zkušenost s Aeroflotem, let z Petrohradu do Prahy. Já jsem byla v Petrohradu na studijním pobytu a na posledních pár dnů se za mnou přiletěli podívat rodiče a všichni jsme se vraceli společně, leč oni s jinou letenkou než já pochopitelně (kupované přes Student Agency). Přišli jsme na letiště (vše zavčas) a při odbavování nám bylo oznámeno, že letenky mých rodičů jsou už proletěné a že je do letadla nepustí (WTF?!?!). Rodiče se tam hádali, ale nakonec už byla jen chvíle do odletu a jediné možné řešení bylo kopit si novou letenku. Za nekřesťanský peníz rodiče teda koupili novou letenku a utíkali jsme (v doprovodu slečny z odbavení) k letadlu, všude nás pouštěli jako 1. (docela VIP pocit ).
Student i Aeroflot to pak házeli jeden na druhýho a peníze za letenku vrátit nechtěli, nakonec to taťka řešil snad až přes ministerstvo a peníze se nakonec za "proletěnou letenku" vrátily... Aneb konec dobrý....
Čekali jsme na Arubě v letadle na přelet na Bonair (AMS-AUA-BON). Pořád se nic nedělo, pak kapitán zahlásil něco jako "small security issue, we have to wait". Takže jsme čekali, deset minut, dvacet minut, půl hodiny. Letušky občas prošly s tím, že "few minutes more". Pak se najednou otevřely dveře do letadla, vešlo několik po zuby ozbrojených policistů, zašli do přední části letadla a pak z ní vyvedli nějakého pána v poutech a odvedli ho sebou. Pak kapitán zahlásil, že ještě počkáme, až se vyloží zavazadlo a pak jsme konečně odletěli.
Zdravím,
je to dotaz trošku mimo, ale můžete mi někdo říci jakým způsobem je letadlo chráněno při turbulencích respektive má pilot nějakou šanci nebo možnosti jak turbulencím předejít nebo jí zvládnout nebo pouze čeká jak to dopadne a co to s letadlem udělá?
Díky za info.